Hans Christian Andersen
Hans Christian Andersen se narodil 2.dubna 1805 a zemřel 4.srpna 1875. Byl dánský spisovatel, kterého proslavily především jeho pohádky. Mnohé z jeho 156 pohádek se staly již klasikou (např. Princezna na hrášku, Ošklivé káčátko, Císařův Slavík, Císařovi nové šaty, Statečný cínový vojáček, Křesadlo a Malá mořská víla). Psal ovšem i verše a romány, z nichž je dosud čtena autobiografie Pohádka mého života. Vedle pohádek napsal také několik úspěšných románů, několik poměrně méně úspěšných básnických sbírek a divadelních her.
ŽIVOT: -Mládí: Andersen se narodil 2. dubna 1805 na Odense na ostrově Fynu v Dánsku. Byl synem chorého 22-letého ševce a jeho o pár let starší ženy. Pocházel z velmi chudých poměrů. Jeho matka byla pradlena, která ke konci svého života propadla alkoholu. Andersenova nevlastní sestra byla prostitutka, dědeček z otcovy strany pomatenec a známá odensenská figurka, kmotr byl vrátným v městském chudobinci.
Andersen byl přecitlivělý, ctižádostivý a marnivý, což vysvětluje jeho chování ke kritice jeho děl a choval potřebu ke společenskému a uměleckému uznání. Nikdy však nepřestal být vytrvalý na cestě za svým úspěchem. Hans Christian Andersen již brzy prokazoval svou představivost, kterou podporovali oba rodiče a matčina pověrčivost. Roku 1816 mu zemřel otec a on musel začít místo školy pracovat v místní továrně. Postavil si vlastní loutkové letadlo i s loutkami. Přečetl všechny možné hry, které si mohl vypůjčit, mezi nimi byly díla i od Ludviga Holberga a Williama Shakespeara. Andersen celé své dětství vášnivě miloval literaturu. Byl známý tím, že znal nazpaměť celé Shakespearovy hry a přednášel je, přičemž používal své dřevěné panenky jako postavy. Poměrně brzy utekl do Kodaně, kde se neúspěšně pokoušel uchytit nejprve jako loutkoherec a později jako zpěvák.V Kodani se setkal s ředitelem divadla Jonasem Collinem, který jej poslal studovat a zajistil mu stipendium krále Frederika VI. na gymnáziu ve Slagelse, později přešel na školu v Helsingøru, kde zůstal až do roku 1827. Andersenovi studium příliš nešlo a lze říci, že zde získal pouze základy, které již nikdy nerozšířil, dobu strávenou ve škole později nazýval nejčernějšími a nejtrpčími roky ve svém životě.Ještě před tím, než na školu nastoupil, Andersen vydal první knížku Duch v Palnatokově hrobě - 1822.
-Život v dospělosti: Ani v dospělosti ho nepustila závislost na svých mecenáších, jeho díla však nebyla ze začátku úspěšná natolik, aby si vystačil pouze se svou literární tvorbou. To se změnilo až kolem roku 1845, kdy se mu začalo dařit lépe. V roce 1833 podnikl cestu po Evropě, navštívil mj. Paříž, Řím, Vídeň a Neapol
Podle některých literárních historiků jeho práce vyjadřuje utrpení z jeho odlišnosti. V tomto ohledu je jedním z nejvíce vypovídajících příběhů Malá mořská víla, která si vezme život, neboť nemůže být milována krásným princem. Hans Christian Andersen se zřejmě jen těžko vyrovnával se svou homosexualitou a právě Malá mořská víla se považuje za zpodobnění jeho lásky k mladému Edvardu Collinovi, kterému napsal: "Chřadnu kvůli Tobě jako kvůli krásné Kalábrijské nevěstce... mé city k Tobě jsou ženské. Ženskost mé povahy a naše přátelství musí zůstat tajemstvím." Collin, kterého muži eroticky nepřitahovali, napsal ve svých pamětech "Zjistil jsem, že nejsem schopný opětovat tuto lásku."
To Andersenovi způsobilo mnoho trápení, na platonické úrovni zůstala i jeho láska k dánskému tanečníkovi Harlodu Scharfovi a mladému knížeti Výmarskému. Zdá se ovšem, že Andersena přitahovali jak muži, tak ženy. Jsou důkazy o obojím. Známá je jeho slabost pro operní zpěvačku Jenny Lindovou, přezdívanou švédský slavík, která ovšem Andersena brala spíše jako bratra. Pohádka Slavík je zřejmě inspirovaná právě touhou po Lindové.
Ve svých soukromých zápiscích odmítal jakýkoli sexuální vztah, ať se ženou, nebo mužem. Z dnešních hledisek by mohl být H. Ch. Andersen považován za asexuála. Otázkou ovšem je, do jaké míry byla tato jeho asexualita dobrovolná a zda mu nebyla vnucena jen jeho přehnanou ostýchavostí a společenskými konvencemi té doby.
-Smrt: Na jaře roku 1872 Andersen spadl z postele a vážně se zranil. Již nikdy se zcela neuzdravil. Zemřel 4. srpna 1875 v domě zvaném Rolighed nedaleko Kodaně. Je pochován na Assistenském hřbitově v Kodani. Jeho pohřeb, kterého se zúčastnil i král Kristián IX., byl vyhlášen dnem národním smutku.
Hans Christian Andersen